Cyklistika - Katalog odkazů

Palác Lucerna je tvořen celým komplexem domů, jež postupně vznikaly v letech 1907 až 1921. Projekt vypracoval a zrealizoval ing. Vácslav Havel ve spolupráci s architektem Stanislavem Bechyněm. Tento secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží – věcí do té doby v Čechách nevídanou.

Palác Lucerna se stal záhy po postavení centrem kulturního a společenského života v Praze. Svůj statut zachovává Lucerna do dnešních dnů, kdy je nositelem odkazu bohaté kulturní tradice České republiky, patří také mezi památkově chráněné objekty.

Areál tvoří sedmipatrový třítraktový dům se třemi suterény a několika schodišti, který byl vybudován v letech 1906–1910. K tomuto dokončenému objektu byl pak ve Štěpánské ulici přistaven čtyřpodlažní dům, který byl s dosavadní budovou propojen dvorem, jenž byl ve výši druhého patra zakryt skleněnou konstrukcí. Nad tím pak byla budova rozšířena o třetí trakt a o dvoranu se zastřešenou kupolí, vyvolávající dojem skutečné zveličené lucerny. Její železobetonová konstrukce byla zasklena zvláštním silným sklem. Jako poslední byl v r. 1920 dokončen Velký sál Lucerny, tehdy největší prostora v Československu, v němž se dosud konají koncerty, plesy a další kulturní a společenské akce.

Lucerna má i další prvenství. Byla zde první pražská pasáž a první pražský jídelní automat. Za zmínku rozhodně stojí i legendární střešní terasy, které byly oblíbeným místem pro odpočinek výletních i jednajících Pražanů. Z důvodů havarijního stavu jsou terasy bohužel momentálně nepřístupné.

Lucernový páternoster patří mezi novější exempláře. Vyměněn byl patrně v polovině sedmdesátých let, kdy palác zachvátil požár. Na výrobním štítku u výtahu je psáno, že byl vyroben v roce 1977 chrudimskou Transportou. Výtah je umístěn naproti vchodu do Velkého sálu a obsluhuje kancelářský trakt v jižní části objektu. Zdvih výtahu činí 19,72 metru a dopravní rychlost je spíše nižší: 0,25 metrů za sekundu. Na řetězu je zavěšeno 18 kabin, které kolují mezi 6 patry.

Druhá nejstarší pražská synagoga má goticko-renesanční vzhled. Leží pod úrovní dnešní ulice, tedy tam, kde byla úroveň země kdysi. Vstup do ní vede dvorkem. Už při vstupu překvapí cennou křížovou klenbou, s barevně odlišenými žebry. Určitě se vám zalíbí pět velkých, polokruhových oken, kterými sem svítí světlo. Synagogu postavil Benedikt Rejt v přibližně stejně době, kdy pracoval na chrámu sv. Víta. V 50. letech se zde prováděly restaurační práce. Dnes má trochu pochmurnou, ale pro Židovské muzeum důležitou funkci. Stala se památníkem obětí holocaustu zavražděných nacisty se 77 297 jmény českých Židů. Ta hustě pokrývají stěny interiéru a jsou stále obnovována. Po obou stranách aronu jsou názvy koncentračních táborů.

Pinkasova synagoga, Široká ulice, Josefov