Hranice původního středověkého jádra města vymezovalo jeho opevnění. Výstavbě kamenných hradeb ve 14. století předcházelo dřevohlinité provizorium. Vstup do města umožňovaly tři brány. Horní nebo Pražská brána v západním obvodu města byla chráněna věží, strženou po požáru města v roce 1861. Střední bránou, nazývanou také Horská, procházela komunikace na sever do Krkonoš. Tato a Dolní nebo též Slezská brána sestávaly ze zděných předbraní, která se dochovala až do 19. století. Na jižní straně hradebního pásma ústila uliční síť do několika menších branek – forten. Hradby byly členěny systémem pravoúhlých a půlkruhových bašt a zároveň zpevněny opěrnými pilíři. Fragmentárně se zachovaly dodnes, jako samostatně stojící úseky podél ulic Na Vrchu, Na Struze či nad ulicí Vodní, nebo jako součást zadních domovních zdí.
|