Impozantní palác s barokní fasádou, který tvoří dominantu Palackého náměstí v Kutné Hoře, pamatuje nejdávnější počátky města. Archeologické nálezy dokládají, že v závěru 13. století zde stál věžový dům, jehož gotická věž sloužila k bydlení, ale také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. Později byly k tomuto základu připojeny ještě další objekty. O nich i o jejich majitelích ovšem víme velmi málo. Hlavní těžiště stavby domu spadá do konce 15. století. Roku 1481 ho koupil Beneš zlatník, později s přídomkem z Trmice. Patřil k významným osobnostem tehdejší Kutné Hory, pod tíhou finančních nesnází byl nucen svůj krásný dům prodat Sankturinovi z Nedvojovic, který mu poněkud paradoxně dal jméno, přetrvávající až po naše časy. Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí krátce po roce 1491. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav. Smysl tohoto vyobrazení i jeho vazba na fresky ve Smíškovské kapli v chrámu sv. Barbory je dosud předmětem úvah a hypotéz. Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům. Dnes slouží jako kulturní a společenské centrum; v přízemí se nachází informační středisko, kde turisté dostanou všechny potřebné informace o městě, ubytovacích a programových nabídkách. V prvním podlaží se nalézá kongresové centrum, ve druhém pak Galerie Felixe Jeneweina města Kutné Hory navazující prezentacemi současného výtvarného umění na svůj regionální výstavní program ve Vlašském dvoře. Zbylé prostory domu využívá Informační centrum a Muzeum alchymie.
|